Systemická psychoterapie

Systemická terapie je psychoterapeutický směr, který vstoupil na pole psychoterapie v 80. letech minulého století.

Vnímá klienta jako plně autonomní osobu a tím umožňuje v terapii dosáhnout klientem požadované změny za minimálního vměšování.

Terapeut respektuje klientovo „vidění“ skutečnosti a svými dovednostmi v rozhovoru umožňuje nalézt klientovi změnu.

Systemický přístup se řídí základními tezemi: respekt, krása, užitek. Tedy respektuje v plném rozsahu klienta, ztotožňuje se s takovými postupy v terapii, aby terapie nebolela, byla příjemná a užitečná.

Terapie končí tehdy, kdy klient překonává své trápení, problém je rozpuštěn a klient již nemá potřebu do terapie nadále docházet.